Červen 2010

Waving Flag

19. června 2010 v 19:49 | Marelia |  K poslechu
Žijeme fotbalem. Žijete fotbalem? Žijte fotbalem. Jako my. Já ne. Muž ano. Žijeme tedy fotbalem. Žijte s námi.
Fotbalová hymna mistrovství světa se letos opravdu povedla, co myslíte? :) Mám tu jednu jinou verzi než asi normálně znáte se Španělským zpěvákem Davidem Bisbalem. Jelikož se očekává, že titul získá některá z latinskoamerických zemí nebo právě Španělsko, byla tahle španělsky zpívaná verze určitě dobrý tah :) Jen si to poslechněte ;)

A je po všem...

16. června 2010 v 20:49 | Marelia |  Osobní
love
Je po svatbě. A víte co? Nebylo to tak špatné, jak jsem čekala. Sice moje babka byla příšerná, přesně tak jak jsem čekala a neříkala jsem to jen já, ale i hosti na svatbě. Příklad...na svatební hostině málem ani nepočkala až my s Pavlem sníme polívku společnou lžíci, kdyby jí můj táta neokřiknul snědla by všechno hned. No hrůza...přišla se prostě na svatbu jen najíst. A to jeste tyden pred svatbou delala desny tyjatry, ze jsme na svatbu nepozvali strejdu s tetou, s kterýma jsem se krom jejich narozenin nestýkala. Strejda mi nevadí, je celkem fajn, ale teta je děsně závistivá a zvědavá mrcha, ne nejsou to silná slova, opravdu to tak je. Babka začala s tim, že je to jedinej brácha mýho táty a že je snad jasný, že bude na mojí svatbě a přitom ona svýho bratra nepozvala ani na jednu svatbu svých synů a mě zkouší kázat. No nic...přejdeme k lepším a rodostnějším okamžikům svatby.
Tak nějak mi bylo kolem té svatby všechno jedno až do poslední chvíle. Šla jsem ke kadeřníkovi a říkám, že je mi dost jedno co mi na hlavě vytvoří a dopadlo to dobře, účes se mi líbil. Šaty se mi moc nelíbily, ale tak co se dalo dělat. Nejsem škrt, ale bylo mi vážně líto vypláznout devět tisíc za půjčovné nějakých hezčích šatů. Tak jsem dala 3500,- za průměrný šaty a bylo to. Nechali jsme si udělat prstýnky z bílého zlato, protože mě se to žlutý nelíbí jsem asi rozmazlená :D Měli jsme krásné počasí, na zámku bylo krásně, obřad byl krásný až to některé dojalo k slzám :) Taky se povedla jedna úžasná věc..dala jsem se dohromady se svojí kdysi nejlepší kamarádkou, dlouho jsem přemýšlela jestli jí pozvat, jestli by vůbec chtěla přijít a nakonec to vyšlo :) Po obřadu jsme jeli jen na oběd, což bylo taky fajn, byla tam sranda, krájel se dort, rozdali se koláčky a mini dortíky, rozbalili jsme dárky a přánička, rozbíjel se talíř a zametalo se, šlo se domu, proběhla svatební noc a bylo po svatebním dnu :)  Vdávat se doufám už nebudu a se svým drahým chotěm snad zůstaneme spolu na věky věků :)