Let ze shora vzhůru - 1 část

10. prosince 2008 v 16:06 | Marelia |  Moje povídka
LET ZE SHORA VZHŮRU - ČÁST PRVNÍ - LET NA DNO
První kapitola z mojí knížky....bavte se dobře :)

20 kilo. Tolik váží můj život. Docela málo na 23 let? Možná. Paní za přepážkou lepí štítek s mými 20 kily života na můj kufr, který v zápětí míří kamsi do útrob letiště. Já si zatím koupím kafe a procházím se po letišti. Jsem nervózní. Dívám se ven z toho proskleného obrovského okna na letadla, takové velké stroje. Jsou úžasné a bratří Wrightové byli moc geniální, když dokázali, že člověk může létat skoro jako pták, skládám jim poklonu. Dokázali něco a díky tomu je zná celý svět. Taky bych chtěla, aby mě znal celý svět. Jednou určitě! Sny. Jsou krásné, ale těžko dosažitelné. Něco si přejte a čekejte jestli se to splní. Ne ne. Nebudu naivní. Už vím, že nestačí si jen přát, proto jsem vlastně tady. Jen jsem si přála a nic nedělala. Proto stojím na Ruzyňském letišti a hodlám jít vstříc svému osudu. Věřím já vlastně na osud? Něco jako: Co má se stát se stane? Možná.

Když jsem se sem nechala odvést taxíkem v půl druhé ráno, jednala jsem ve vzteku. Zuřila jsem. A tak vlastně pořád přemýšlím jestli to nebyl jen další z mých ukvapených závěrů. Ale i kdybych teď chtěla couvnout, co moje kufry, moje věci. Ne! Už jsem jednou tady tak to přeci dokážu. Jak jsem procházela hlavními dveřmi letiště, vlastně jsem ani nevěděla kam povede moje cesta než jsem přišla k stánku s takzvanýma "fofr letenkama". Ta moje nakonec směřuje na letiště Leonarda da Vinci v Římě. V Itálii je krásně tak co můžu ztratit. Už tak skoro nic nemám. Letí mi to v půl páté ráno. Teď jsou tři ráno a mě se chce spát....
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Lemonie Lemonie | Web | 5. února 2009 v 20:40 | Reagovat

Zajímavý začátek, hned to upoutá

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama